ČT / 2. 2. / 18.00 / Růžena Žertová: Architektka domů i věcí / křest knihy

První samostatná publikace věnovaná Růženě Žertové (*1932) shrnuje životní i profesní dráhu vynikající a zároveň dlouho opomíjené autorky a představuje ji jako architektku, designérku i výtvarnici. Křest knihy se uskuteční za přispění krátkých přednášek Petra Klímy, který je zároveň editorem knihy, Martiny Mertové, Šárky Svobodové a Jaroslava Sedláka o tvorbě Růženy Žertové, Petra Žerta a Igora Svobody. Program pak zakončí volná diskuse s Růženou Žertovou. Během večera bude možné publikaci na místě zakoupit.

fb event

Publikace volně navazuje na výstavu Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice, která se konala na podzim 2013 v Muzeu města Brna. Základními stavebními kameny publikace jsou studie autorů, kteří se dlouhodobě věnují různým oblastem díla Růženy Žertové – Petra Klímy, Petry Gajdové, Dariny Zavadilové a Adama Štěcha. Ačkoliv byla Žertová řadu let známa téměř výhradně jako autorka vynikajících návrhů obchodních domů ze 60. a 70. let minulého století, pozoruhodná je i její pozdější tvorba, která se obrací k rodinnému bydlení. Růžena Žertová se od 60. let věnovala také návrhům interiérů a nábytku; v 70. a 80. letech si značnou oblibu získala její hliníková svítidla. Zkušenosti se zpracováváním kovu i tkanin a nadšení pro technologické experimenty Žertová od 80. let uplatňovala při návrzích šperků a módních doplňků. Těmto pěti základním okruhům jejího díla odpovídá v knize stejný počet samostatných kapitol.

Součástí publikace, uvedené předmluvou Ivana Rullera, jsou však i tři stati, jejichž témata přesahují tvorbu samotné Žertové, zároveň však postihují širší rámec jejího profesního působení. „Dva tyto texty jsou věnovány architektům, kteří zásadně ovlivnili život i dílo autorky – bratrovi Petru Žertovi a životnímu partnerovi Igoru Svobodovi,“ uvádí editor knihy Petr Klíma. Autory těchto kapitol jsou Martina Mertová a Šárka Svobodová s Jaroslavem Sedlákem. Třetím z textů je komentovaný soupis děl českých a slovenských architektek, publikovaných v letech 1946–1989 v časopise Architektura ČS(S)R. Podrobný přehled s více než 500 jmény zpracovali Michaela Janečková, Barbora Šimonová, Petr Klíma, Jana Pavlová a Anna Šubrtová. „V knize nechybí ani rozhovor, který s Růženou Žertovou vedl Petr Pelčák, stručný životopisný přehled a soupis architektčina díla,“ dodává Petr Klíma. Publikaci graficky zpracovali Matěj Činčera a Jan Kloss, autorem většiny současných fotografií je Petr Jehlík.

Představení a interpretace díla Růženy Žertové doplňují dosavadní mapování tuzemské architektonické, designérské a umělecko-řemeslné tvorby druhé poloviny 20. století – tvorby, která v případě architektky vznikala mimo hlavní město, ale podstatně ovlivňovala podobu soudobé domácí scény. Význam projektu tkví také v jeho záběru – prezentace Růženy Žertové coby všestranné tvůrčí osobnosti naznačuje podmínky a souvislosti navrhování v oblasti architektury a příbuzných disciplín v tehdejším Československu.

***

Petr Klíma (*1981) se tvorbou Růženy Žertové zabýval již jako editor a spoluautor knihy KOTVY MÁJE. České obchodní domy 1965–1975 a autor stejnojmenné výstavy, která se představila na několika místech v ČR, Německu a Polsku. V rámci doktorského studia na UMPRUM se věnuje architektuře československých velvyslanectví a zastupitelských úřadů z období 1948–1989. Od roku 2010 byl činný na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU a posléze i v týmu Plzně 2015. Projekty spjaté s architekturou a veřejným prostorem – aktuálně zejména Plzeňský architektonický manuál (PAM) – nyní rozvíjí ve spolku Pěstuj prostor.

foto: Barbora Mráčková