Prostor PRAHA hostí cizojazyčnou sekci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden Svět, jehož letošním tématem je Umění spolupráce. Promítání budou probíhat každý den v 18.30 a 21.00.
► 18.30
>> To End a War
> Marc Silver, USA, Columbia, UK, 2016, 90 min
Tahle válka trvala tak dlouho, že už si na ni skoro všichni zvykli. Přes 52 let dlouhý ozbrojený konflikt v Kolumbii mezi vládou a ultralevicovou guerillou FARC si vyžádal statisíce mrtvých a ovlivnil životy milionů lidí. V roce 2012 obě strany poprvé usedly ke společnému stolu a o čtyři roky později podepsaly historickou mírovou dohodu. Prezident Santos získal Nobelovu cenu míru. Může ale takový mír vydržet? Dokážou se marxisté z džungle začlenit do demokracie? Budou si lidé moci navzájem odpustit zločiny, jichž se dopustili všichni aktéři této války? Observační snímek nabízí unikátní pohled do zákulisí nejvyšších pater obou znesvářených táborů i procesu, který vede k dějinnému zvratu.
A war so long, almost everyone was used to it. The armed conflict in Colombia between the government and the ultra-leftist FARC guerrillas, lasting over 52 years, claimed hundreds of thousands of lives and affected millions of others. The 2 parties first sat down together in 2012; 4 years later a historical peace accord was signed. President Santos subsequently received the Nobel Peace Prize. But can this peace last? Will Marxists from the jungle find a place in democracy? Will people be able to forgive the crimes committed by all involved in this war? This observational documentary offers a unique view behind the scenes at the highest levels of both feuding camps, as well as at the process that led to a historical turnaround.
* sekce MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ
► 21.00
>> When Will This Wind Stop
> Aniela Astrid Gabryel, Poland, 2016, 66 min
Krymští Tataři si v průběhu dějin vytrpěli mnohé. Stalinovy čistky a násilné deportace je odsud vypudily na téměř padesát let. Po svém návratu v roce 1988 si svého kraje dlouho neužívali. Po ruské anexi v roce 2014 opět čelí represím a zvažují, zda za těchto podmínek své domovy raději neopustí. Filmaři přijímají pozvání do několika Krymsko-tatarských domácností a nechávají si vyprávět, jak hluboce se jich dané události týkají. Dokument zachycuje i detaily jejich každodenního života, do kterého patří takové naschvály, jako je třeba opětovné odstřihnutí televizního vysílání. Časté skypové hovory mezi těmi, kdo zůstali, a těmi, kdo odešli, pak dokreslují pohled na minulost i současnost obyvatel Krymu, kteří opět čekají, „až vítr ustane“.
Crimean Tartars have suffered much. Stalin’s purges and forced deportation kept them away from their homeland for almost 50 years. After their return in 1988, they had little time to enjoy it. Since the 2014 Russia annexation, they again face repression and wonder if it might not be better to leave. The filmmakers accept invitations from several Crimean Tartar families to listen to how deeply today’s events affect them. The film also captures details of daily life, which include such spiteful actions as the repeated cutting off of TV broadcasts. Frequent Skype conversations between those who remained and those who left complete the picture of the past and the present of these Crimean residents who are once again waiting for “this wind to stop”.
* sekce CESTY KE SVOBODĚ