Křest knihy brněnského sociologa a publicisty Stanislava Bilera Nejlepší kandidát, jež vydává nakladatelství Druhé město. Kniha sleduje kariéru muže, který je poněkud obskurním uchazečem o post prezidenta. Od samého počátku mu stojí v cestě prostý fakt, že nedokáže vyslovit dvě smysluplné věty. Dětinská žvanivost však překvapivě sbírá body a stává se jeho nejsilnější zbraní. Co by se mohlo pokazit? Uvedení knihy se zúčastní autor i majitel nakladatelství Druhé město Martin Reiner.
Stanislav Biler je brněnský sociolog a publicista. Byl jedním ze zakládajících členů původně satirické skupiny Žít Brno, která si vytkla za cíl udělat z Brna druhé největší české město. V roce 2015 stál u zrodu Institutu regionálních demokratických hodnot. Byl průvodcem ve městě Adamov. Je spoluautorem průvodce To je Brno, kde napsal kapitolu věnující se okolním obcím. Země se poprvé dozvěděla o městech, jako je Kuřim, Blansko nebo Rousínov. Mnoho lidí si dodnes mylně myslí, že se jedná o nadsázku. Má dvě děti. Ve volných chvílích se zabývá otázkou, jak se stát slušným člověkem.
Kniha sleduje kariéru muže, který je poněkud obskurním uchazečem o post prezidenta. Od samého počátku mu stojí v cestě prostý fakt, že nedokáže vyslovit dvě smysluplné věty. Dětinská žvanivost však překvapivě sbírá body a stává se jeho nejsilnější zbraní. Navíc vyjde najevo, žekandidát je úspěšný a bohatý člověk. Proč bynemohl udělat úspěšnou a bohatou celou zemi?
Co by se mohlo pokazit? Příběh, který by se v normální zemi sotva mohl uskutečnit, sledujeme z pohledu milé a krásné asistentky Johanny, která hledá své místo na světě. Zavede čtenáře do zákulisí politických kampaní a poodhalí zbraně, jimiž marketéři nahánějí voliče jako slepice na dvorku. Nejlepší kandidát stojí někde na pomezí etnografické studie a investigativní reportáže.
Johanna s empatií hodnou Karoliny Světlé vykresluje každodennost lidí v zapomenutých krajích této republiky. Svou atmosférou i událostmi však kniha znepokojivě evokuje pád Říma. Nastavuje také kritické zrcadlo mladé generaci, která odmítá převzít odpovědnost a vyhýbá se poctivé práci. Ukazuje, jak tradice, moudrost předků a selský rozum mohou pomoci nalézt cestu k životní spokojenosti. Jak pomocí byť i drobných životních příhod vytěsnit pocity vlastní zbytečnosti. Budoucí kritici a méně pozorní čtenáři možná použijí v souvislosti s tímto dílem termíny jako satira nebo sžíravý humor. Než jim však dojde, že si Stanislav Biler, uznávaný mluvčí své generace, legraci nedělá, nastává neodvratný konec.
Barbora Antonová