Série autorských prezentací s diskusí. Tentokrát s vizuálním umělcem, pedagogem a archivářem Pavlem Ryškou, jenž nás seznámí se štědrou dávkou karikatur a kreslených vtipů, které přes čtyřicet let vycházely na stránkách satirického a humoristického časopisu Dikobraz. Dozvíme se o proměnách pojetí vánočních svátků v anekdotách Jiřího W. Neprakty, Vladimíra Renčína a dalších. Od pokusů nahradit Ježíška Dědou Mrázem, přes výměnu komety na špičce vánočního stromku za družici Sputnik připomínající úspěchy sovětského raketového programu, až k sarkastickým komentářům adresovaným konzumnímu charakteru oslav. Vstupné zdarma.

PROSTOR PRO je doprovodný program Moravské Galerie v Brně zaměřený na umění, design a veřejný a galerijní prostor.

fb event

Vánoce v Dikobrazu / Štědrá nadílka karikatur a kreslených vtipů.

Od počátku 50. let se výrazně prohlubovala sekularizace vánočních svátků, která započala už předtím, než se vlády ujala komunistická strana, aktivně prosazující ateistickou výchovu. Dárečky měl přivážet Děda Mráz na saních z nejsevernějších končin Sovětského svazu. Antonín Zápotocký sice ve známém rozhlasovém projevu tvrdil, že je to vlastně Ježíšek, který „vyrostl, zestaral a nechal si narůst plnovous“, ale skoro nikdo mu to neuvěřil. Když se o pár let později sešel v kresbě Aleny Dostálové kroužek mladých ateistů, jeden z pionýrů konstatoval, že „vlastně ani Děda Mráz neexistuje“.

Lépe se stranickým ideologům dařilo zastírat křesťanský charakter Vánoc světskými tradicemi „lidových zvyků“. Bez potíží bylo také přijato pojetí vánočních svátků jako oslav mírového budování lepších zítřků. Přispěly k tomu počáteční úspěchy sovětského raketového programu a sebevědomá prohlášení Nikity Chruščova, odhodlaného „dohnat a předehnat“ vyspělé západní ekonomiky. Ze špičky ozdobeného stromečku zmizela kometa, zvěstující příchod Spasitele, a nahradil ji model Sputniku ‒ první umělé družice, která odstartovala novou éru lidstva. Za jeden z ukazatelů správného směru na cestě ke komunismu se začal považovat utěšený růst životní úrovně, projevující se hojností jídla i pití na štědrovečerních stolech a také množstvím nového spotřebního zboží, ať už je pod stromeček přinesl kdokoliv. Náročné přípravy těchto demonstrací blahobytu se ovšem od představy klidných svátků nápadně lišily. Nakonec i Dikobraz začal předvádět tlačenice na předvánočních trzích a dlouhé fronty na nejrůznější průmyslové výrobky nebo potraviny, od toaletního papíru po mandarinky. Byla to ostatně i nedostupnost produktů, běžných na pultech západních obchodů, která svým dílem přispěla k pádu komunistického režimu na konci 80. let.

—————————————————————————————————————–

Pavel Ryška je vizuální umělec a vysokoškolský pedagog. Absolvoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně a doktorský studijní program v Centru audiovizuálních studií pražské FAMU. V současné době přednáší o dějinách a současnosti animovaného filmu, komiksu, užité grafiky a designu. Výsledky průzkumů československé vizuální kultury publikoval na webových stránkách Padesatky.info nebo v knize Pionýři a roboti (s Janem Šrámkem), která vyšla v nakladatelství Paseka v roce 2016.