Srdečně zveme na vernisáž výstavy „KLASIK: Obraz průměrného českého rodinného domu 1989–2015“, jež se uskuteční společně s komentovanou přednáškou kurátorky Jany Pavlové na téma demýtizace satelitů. Přednáška se bude zabývat fenoménem katalogového domu a vývojem ideálu dostupného rodinného bydlení, a to tak jak byl deklarován v rétorice řady stavebních a developerských firem přicházejících po revoluci s ambicemi nahradit díky efektivní prefabrikované výrobě a zapojení finančních nástrojů v nově se formujícím ekonomickém systému chybějící roli státu. Mohli bychom dnes navázat na tyto idee z 90. let, ale lépe? Mohla by ležet v prefabrikovaném rodinném domě v suburbii budoucnost dostupného bydlení?
Jana Pavlová (*1989) absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a teorii a dějiny umění na UMPRUM v Praze. Jejím výzkumným polem je československá/česká postmoderní architektura. V současné době připravuje publikaci Chrámy peněz. Česká architektura bankovních domůa spořitelen v 90. letech 20. století. Působí jako jedna z členek kurátorského týmu galerie VI PER.
„Klasik nic nepředstírá. Nehraje si na vilu, a už vůbec ne na rezidenci. Chce být jen pohodlným rodinným domem nabízejícím průměrné rodině příjemné bydlení.“Tak zněla slova ředitele jedné z firem, které se u nás v devadesátých letech vyrojily v hojném počtu s nabídkou katalogového domu na klíč. Rétorika těchto firem byla namířena zejména na rodiny žijící v panelovém bytě 3+1, jehož tržní cena měla být nyní srovnatelná s cenou nového rodinného domu. Díky efektivní prefabrikované výrobě a za pomoci nových finančních nástrojů v nově se formujícím ekonomickém systému tak měly mnohé firmy ambice nahradit v dostupnosti levného rodinného bydlení chybějící roli státu. Vlastnictví rodinného domu mělo po revoluci naplnit pocit osvobození, ale také zaručit jeho majitelům zcela nový životní styl po vzoru středních vrstev v západních zemích, jejichž sociální status byl paradoxně naplňován „bydlením na dluh“.
Výstava se zaměřuje na vývoj obrazu průměrného českého katalogového domu tak, jak jej nabízely projekční a stavební firmy a jak se o něm psalo v časopisech, z nichž přední popularitu a význam zaujímal od raných devadesátých let měsíčník Můj dům a později i Dům a zahrada. Je rozdělena do pěti na sebe navazujících fází, z nichž každá je zastoupena jedním domem, jenž nejlépe reprezentuje dané období: je to průměrný dům své doby, který měl ambice být dostupný širokému počtu zájemců o rodinné bydlení a který co do počtu prodaných kusů patřil k těm nejpopulárnějším. Výběr domů tak demonstruje, jak se až do dnešních dnů proměňoval architektonický diskurz ve vztahu ke vkusu klienta, a především reálná dostupnost této formy bydlení. S tím těsně souvisela nabídka státních podpor např. stavebního spoření a zejména pak dostupnost hypoték. Výstava tak skrze typologii rodinného domu vytváří imaginární katalog architektonického odrazu porevolučního vývoje střední vrstvy – jejího kulturního, sociálního a ekonomického statusu.
Kurátorka : Jana Pavlová
Koncepce: Eva Bortelová, Irena Lehkoživová, Jana Pavlová, Barbora Špičáková
Instalace: Jarumyl Sedlák
Grafický design: Cindy Kutíková
Fotografie: Oskar Helcel, Martin Netočný
Video: Martin Hrubý
* Výstavu bude možné zhlédnout v prostorách kavárny PRAHA od 30.4. do 30.5. 2018.