ČT-SO / 7.6.-21.7. / JAK NA BĚŽÍCÍM PÁSE / výstava

Výstava JAK NA BĚŽÍCÍM PÁSE se bude konat v termínu 7. 6. 2018–21.7. 2018.

Dosažení standardu je nutnou podmínkou výroby na běžícím páse. Aby bylo možné rozdělit výrobu do oddělených do sebe zapadajících úkonů, je třeba každý jeden popsat přesně a jasně, vymezit pohyb pracovníka, jenž jej vykonává, zakreslit nástroj, který použije, a definovat požadovaný výsledek. Jen tak může v procesu navazovat další stejně dopodrobna rozebraný akt. Standardizace v baťovské výrobě bot je jen obrazem doby, která hledala vyjádření standardu pro vše. Moderna se zrodila s potřebou nalézt univerzální měřítko, které bude nástrojem ve snaze zvládnout rodící se masy a současně jim poskytnout odpovídající životní úroveň. Reakcí na nalezení osvobozeného individua bylo utvoření mechanismu, který jej znova spoutá v novém řádu a pravidlech, poskytne mu nové útočiště, vytvoří obraz, se kterým se bude moci sám srovnávat.

Instalace je inspirována residenčními čtvrtěmi baťovského Zlína, ve kterých firma postavila během necelých tří desetiletí více než dva a půl tisíce domů pro rodiny svých zaměstnanců. Přesto, že v nich nebydleli zdaleka všichni, kdo ve Zlíně pracovali, jsou tyto domky jiným vyjádřením měřítka toho, jak má vypadat správný zaměstnanec a k jakému životu má směřovat. Byly měřítkem úspěchu nejen zaměstnance, ale celé firmy. Tak, jako vyráběla botu podle očíslovaného kopyta odpovídajícího noze anonymního zákazníka, tak stavěla v závislosti na potřebách podniku i doby domy pro anonymního dělníka, mistra, lékaře či učitele. Princip standardizace je zde vidět v jejím základu: podle daného měřítka produkuje boty, domy a dokonce i celá města. Je to mechanismus stavebnice – ze základních součástek můžete postavit dům pro dvě rodiny, nebo výškový bytový. Stačí si vybrat.

Kurátorky: Klára Eliášová (4AM), Jitka Ressová (ellement) Barbora Vacková (FSS a PdF MU)
Návrh architektonické koncepce: Jitka Ressová (ellement)
Grafika: Deep Throat
Fotografie: Libor Stavjaník
Obrazovou dokumentaci poskytl Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín.
Fotografie Libora Stavjaníka byly realizovány jako výstup projektu NAKI II DG16P02M028 financovaného MK.
Výstava i doprovodný program vznikly s podporou Ministerstva kultury České republiky, Statutárního města Brna a Nadace české architektury.

—————————————
Doprovodný program :

Doprovodný program k výstavě Jak na výrobním páse bude zkoumat, jakým způsobem souvisí přísně plánovaná, standardizovaná architektura rodinného bydlení rozvíjející se v prostředí průmyslového podniku Baťa v meziválečném období s
počátky panelové výstavby na území Československa v průběhu 50. let. Pozornost přednášejících se zaměří na důvody, motivace a teoretické zázemí, které stály za plynulým přechodem ubytovacích strategií soukromé výrobní společnosti do centrálně řízeného stavebnictví obytných domů.

Eva Novotná: Až se domy budou stavět jako cirkusové stany
20. 6. v 18 hodin, Praha/Fórum pro architekturu a média

Jak se vyvíjela standardizace, typizace a industrializace bytové výstavby po roce 1945? Jak se racionalizovala výstavba z cihel a kdy se objevil panel? Přednáška přiiblíží poválečné snahy připodobnit stavění bytů sériové výrobě a ukáže první experimenty montovaných bytových domů.

Eva Novotná – historička architektury, která se zaměřuje na dějiny architektury druhé poloviny 20. století a historii sídlišť. Jako členka týmu výzkumného NAKI projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí:
Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu sledovala, jak se vyvíjely jednotlivé projekty, přístup architektů, jaká byla odezva na “bytovou výstavbu” v
dobovém tisku i jakou roli v proměně architektury a bydlení hrál stát a organizace stavebnictví.

Martina Flekačová: Panelové tvary v čase
10. 7. 2018 v 18 hodin, Praha/Fórum pro architekturu a média

Jak přistoupit k více než sedmi desítkám sídlišť po celém Česku? Jak se vypořádat s tím, že jsou na první pohled všechna stejná, ale na ten druhý dost odlišná? Projekt Paneláci, který se zabýval výzkumem sídlišť pět let, přišel mimo jiné se svým návrhem periodizace. Proč zvolil zrovna tyto etapy
a jejich názvy, vysvětlí přednáška Martiny Koukalové.

Martina Flekačová – historička architektury, doktorandka na Ústavu dějin umění Univerzity Karlovy v Praze, která působí na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Dlouhodobě se věnuje problematice panelové výstavby, publikovala řadu textů zpracovávajících chronologii československých sídlišť – nejaktuálněji kapitolu Panelové tvary v čase v knize Paneláci. Padesát sídlišť v českých zemích.

-->