7. 1. 20 h / projekce filmu
Scénář a režie: Apichatpong Weerasethakul / Thajsko, Velká Británie / 2012 / 57 min / thajsky s českými titulky
Mekong Hotel nás zavádí do hotelu poblíž řeky Mekong na severovýchodě Thajska, v místě kde řeka tvoří hranici mezi Thajskem a Laosem. Režisér zkouší se svým štábem v pokojích a dalších prostorách hotelu film nazvaný Zahrada extáze, který napsal již před mnoha lety. Snímek střídá realitu s fikcí a pokouší se vyjádřit vazby mezi dcerou a matkou – upírkou, vztah mladých milenců a řekou. Mekong Hotel se natáčel v době, kdy Thajsko zasáhly velké povodně, a tak se mimo jiné volně dotýká otázek destrukce, politiky i snění o budoucnosti.
Originální název: Mekong Hotel / Scénář a režie: Apichatpong Weerasethakul / Hrají: Jenjira Pongpas, Maiyatan Techaparn, Sakda Kaewbuadee, Apichatpong Weerasethakul, Chai Bhatana, Chatchai Suban/ Kamera: Apichatpong Weerasethakul/ Střih: Apichatpong Weerasethakul / Hudba: Chai Bhatana / Země: Thajsko, Velká Británie / Rok výroby: 2012 / Stopáž: 57 min / Jazyk: thajsky s českými titulky / Přístupnost: přístupný / Formáty: Blu-ray, DVD
—————————————————-
Apichatpong Weerasethakul se prosadil jako jeden z nejoriginálnějších tvůrců současné kinematografie. Jeho pět celovečerních filmů, krátké filmy a výtvarné instalace získaly široké mezinárodní uznání a řadu festivalových ocenění, včetně Zlaté palmy v Cannes v roce 2010 za film Strýček Búnmí. Režisérův předchozí celovečerní snímek Syndromes and a Century (Syndromy a století, 2006) figuruje v mnoha anketách jako jeden z nejlepších filmů desetiletí.
Apichatpong začal natáčet filmy a krátká videa v roce 1994 a dokončil svůj první celovečerní film v roce 2000. Jeho poetické a tajemné filmy charakterizuje nelineární vyprávění, téma paměti a citlivé ztvárnění politických a sociálních témat. Pracuje nezávisle na thajském filmovém průmyslu a ve své produkční společnosti Kick the Machine Films, založené v roce 1999, podporuje experimentální a nezávislou tvorbu.
Od roku 1998 uspořádal Apichatpong také mnoho výstav a instalací po celém světě. Jeho Strýček Búnmí se stal součástí výtvarné instalace projektu Primitive v roce 2009 a film poté zařadily do svých muzejních síbrek renomované výtvarné instituce jako např. Haus der Kunst v Mnichově, Musée d’Art Moderne v Paříži a New Museum v New Yorku. V minulém roce připravil rozsáhlou instalaci pro výstavu 2012 Kassel Documenta. Mezi jeho nejnovější projekty patří internetový film pro kanál Mubi (Ashes, 2012) a film pro americký Walker Art Center (Three Wonders of the World, 2012).
—————————————————
Rozhovor s Apichatpongem Weerasethakulem o filmu:
Mohl byste nastínit průběh tvorby filmu Mekong Hotel?
AW > Herečka Jenjira Pongpas pochází z města Nong Khai. Před několika lety se opět vrátila domů, aby se vzpamatovla po motocyklové nehodě, při které si poranila nohu. Čas od času jsem jí navštívil v jejím domě nedaleko řeky Mekong. Někdy bylo toto místo hodně zatopené, jindy úplně vyschlé. Řeka je živá a komunikuje. Začal jsem si místo fotografovat a natáčet videa u řeky v okolí jejího domu. Během svých návštěv jsem bydlel v různých hotelech. Tak jsem si vymyslel film o dočasném domově nebo klidném místě a řece, které zní hudbou.
Řekněte nám něco o hudbě k filmu, která je použita velmi zvláštním způsobem v průběhu celého filmu. To je velmi neobvyklé ve vašich filmech. Kdo je kytaristou?
AW > Chtěl jsem se vzepřít svým zvyklostem. Představoval jsem si hudbu, která plyne jako voda. Je nepřetržitá a neustále se nepatrně proměňuje. Kytaristou je můj dlouho ztracený přítel ze školy, kterého jsem nedávno potkal. Zjistil jsem, že vyučuje hru na klasickou kytaru a občas účinkuje po barech. Měli jsme co dohánět. Představením jeho osobnosti a jeho tvorby ve filmu pro mě znamenalo vytvořit dialog s přítelem, se kterým jsem měl v mládí hodně společného, když jsme vyrůstali tady na severovýchodě země.
Jak byste popsal zvolenou filmovou lokaci? Řeka Mekong na severovýchodě Thajska (kde jste natáčel projekt Primitive a snímek Strýček Búnmí) tvoří hranici mezi Thajskem a Laosem. Na vztah mezi Thajskem a Laosem jste odkazoval již ve vašem předchozím celovečerním filmu, poněvadž „průvodce“ strýčka Búnmího pochází z Laosu.
AW > Místo, kde jsme natáčeli Mekong Hotel je hraničním městem mezi Thajskem a Laosem. Obě země prošly velkými změnami v 60. a 70. letech v souvislosti s komunismem. Lidé byli zvyklí velmi snadno cestovat mezi oběma zeměmi, ale po občanské válce se z Laosu stala záhadná a částečně izolovaná země. Řeka Mekong již není mostem nýbrž překážkou. Ve středním Thajsku a v médiích se vytvořily předsudky vůči Laosanům. Pravděpodobně díky zmiňované izolaci a nezvladatelnému nacionalismu v Thajsku.
Můžete podrobněji vylíčit Zahradu extáze, jejíž scény se zkouší v Mekong Hotelu? Tento projekt jste již opustil?
AW > Patří k jedněm z mých velmi nákladných projektů, jeho koncept jsem vytvořil v roce 2002. Občas přijela Jenjiru navštívit z Bangkoku její dcera Namphon. Pohled na obě ženy dohromady mně připomněl příběh, který jsem napsal a nazval Zahrada extáze. Soustředí se na vztah matky a dcery v průběhu několika staletí. Matka patří k určitému druhu upírů z jiné planety a žije na severovýchodě Thajska. V povídce se dcera zamilova do mladíka, jehož rodina vlastnila banánové plantáže. Nechápala, že její matka byla duchem, který se choval jako upír: jedl syrové lidské a zvířecí maso. Žena zabije a sní svou vlastní dceru, která právě prožívá vrchol milostného vztahu. Později je matčin mimozemský duch uložen v hliněné nádobě pod vodou. Mezitím dceřin duch pronásleduje mladíka v jeho různých reinkarnacích v odlišných zemích. Po celou dobu matka s dcerou telepaticky komunikují.
Zdá se, že Zahrada extáze je strašidelný příběh, který zvláště upomíná na tradici hororu / příběhy duchů v thajské kinematografii. Co je to duch Pob?
AW > Duch Pob je slavný druh ducha ze severovýchodu. Pokud se jím někdo “nakazí” nebo ho “ovládne”, pak tento muž nebo žena lační po syrovém masu a krvi, v noci putuje vesnicemi a hltá sousedův dobytek. Vyrůstal jsem v tomto přesvědčení a slýchal, že byl někdo označen jako Pob. O duchu Pob existuje série filmů, která popularizuje ducha Pob jako postavu ženy ve středním věku. Poslední díl byl vydán v minulém roce. Duch Pob v něm dostane pokyny od svého lékaře, aby se stal vegetariánem.
Synopse Mekong Hotelu zmiňuje střídání různých rovin. Podíváme-li se z hlediska úrovně “reality”, je toto velmi charakteristické pro mnoho vašich filmů, ale zde se také vyjadřujete ke “skutečnosti a fikci” a film se neustále pohybuje mezi těmito dvěma rovinami.
AW > Myslím, že předstírám, že jde o realitu, když říkám “skutečnost”. Ale ve filmech realita neexistuje. Někdo se pokouší zachytit okamžiky a zrekonstruovat je tak, aby napodobovaly váš názor a vaše chápání. Tento film si je vědom možných vrstev a úrovní zkreslení. Tudíž ho můžeme považovat za klasický „dokument“. Jde o rozjímání o tvoření skutečnosti.
Váš projekt Primitive, který byl také natáčen v severovýchodním Thajsku, se dotkl politických otázek a “skrytých dějin” vesnice Nabua a provincie Isan. Mekong Hotel se jich také dotýká, především prostřednictvím filmových dialogů vzpomínek Jenjiry.
AW > Příběh Jenjiry je mi cizí. Vždycky si ji vybavím s jejím háčkováním. Je těžké si ji představit, jak drží M -16 a je připravena zabíjet. Když jsem pracoval na projektu Primitive a poslouchal podobné příběhy, pocítil jsem potřebu více se obeznámit s Thajskem. Státní vzdělávací systém má někdy ještě dnes podobu ideologického vymývání mozků. Film je tak vlastní převýchovou. Pak už to není tak vzdálené, když pochopíte, že lidé zde na ulicích bojovali a byli zabiti. Vnímáte, že se země hroutí, ale nemůžete odejít, protože máte tolik vzpomínek a tolik radostí , které jste v této zemi prožili.
Konverzace ve filmu se často dotýká skutečnosti, že jste točili v době záplav v Thajsku.
AW > Ano. Pokud jsme netočili, tak jsme často volali domů a sledovali zprávy. Samozřejmě jsme neustále mluvili jen o vodě. Byl jsem trochu otrávený, že se vláda snažila za každou cenu zachránit Bangkok, který dostal přednost, i přesto, že jeho obyvatelé mají mnohem více času a prostředků se bránit. Menší města v okolí Mekongu se potýkají s povodněmi periodicky. Mají menší podporu a tolik si nestěžují. A pak je samozřejmě alarmující ta přehrada Xayaburi v Laosu. Politika je prostě obyčejná chamtivost. Postavit přehrady je snadné a přináší to snadné peníze. Příliš ignorujeme alternativní energetické zdroje. Příliš jsme si zvykli a nechali se zkazit betonem. We are so used to, and spoiled, by concrete.
Je Mekong Hotel první částí mnohem většího projektu Mekong, který zahrne i váš další celovečerní film?
AW > Doufám, že ano, a doufám, že se nepřipojí k dalším velmi nákladným projektům! Můžeme být skromní a točit pouze v hotelu. Je tak pohodlné mít postel na place.
Vybraná filmografie:
Hrané celovečerní filmy:
2012 Mekong Hotel
2010 Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives (Lung Boonmee Raluek Chat)
2006 Syndromes and a Century (Sang Sattawat)
2004 Tropical Malady (Sud Pralad)
2003 The Adventure of Iron Pussy (Huajai Toranong)
2002 Blissfully Yours (Sud Sanaeha)
2000 Mysterious Object at Noon (Dokfar Nai Meu Marn)
Krátké filmy
2012 Ashes
2012 Sakda (Rousseau)
2011 Monsoon
2011 M Hotel
2009 A Letter to Uncle Boonmee
2008 Vampire/ Mobile Men
2007 Luminous People
2006 The Anthem
2005 Worldly Desires