Série autorských prezentací s diskusí. Tentokrát s design studiem deForm, projektem dvou studentů z Pražské VŠUP, Václava Mlynáře a Jakuba Pollága. Zabývají se tématy spojenými s návrhy mobiliářů, interiérů a s vystavováním architektury.
Série autorských prezentací s diskusí. Tentokrát s design studiem deForm, projektem dvou studentů z Pražské VŠUP, Václava Mlynáře a Jakuba Pollága. Zabývají se tématy spojenými s návrhy mobiliářů, interiérů a s vystavováním architektury.
>> The Babushkas of Chernobyl > Holly Morris & Anne Bogart, USA, 2015, 72 min
30 let po nukleárním výbuchu obývá takzvanou mrtvou zónu přibližně 100 žen, které se vrátily do svých původních obydlí. Ve stínu radioaktivní ruiny chovají slepice, loví ryby a pěstují zeleninu. Jedinými návštěvníky v této zóně jsou vojáci, výzkumníci či hráči počítačové hry S.T.A.L.K.E.R: Shadow of Chernobyl, případně Call of Duty: Modern Warfare, kde byla oblast v jedné retrospektivní misi obsažena. Tento snímek je sondou do post-apokalyptické reality a paradoxně jeden z nejlepších „feel-good movie“, který jste v poslední době mohli vidět.
Film uvede Eva Magnusková. Součástí programu bude kromě projekce také instalace v prostoru PRAHA, která bude ke shlédnutí v rámci otevíracích hodin kavárny.
Architecture Film Festival Rotterdam je mezinárodni filmový festival, který se od roku 2000 pořádá téměř každý druhý rok. Zaměřuje se na architekturu a urbanismus. Filmy, které se zařazují do programu festivalu se žánrově liší, od klasických dokumentů přes mockumentary až po hrané filmy. Každá edice má své téma, přičemž tématem posledního ročníku bylo Global Home.
* Eva Magnusková pracuje pro Platform GRAS, platformu pro architekturu a urbanismus v Groningenu (NL), kde se kromě výběru filmů pro výše zmíněný festival zabývá i vydáváním knížek (GRAS Uitgevers) a koordinuje další projekty.
Exkluzivní projekce dokumentárního filmu TONY CONRAD: COMPLETELY IN THE PRESENT za účasti producenta Paula Williamse (NY), který jej představí. Akce vzniká díky spolupráci s The Agosto Fundation. Film vznikal přes 20 let a představuje první komplexní portrét radikálního amerického umělce Tony Conrada, který se bohužel jeho loňské premiéry v New Yorku nedožil.
Součástí promítání bude i diskuze s producentem Paulem Williamsem, kterou povede hudební publicista a kritik Boris Klepal.
Po promítání bude následovat koncert nové hudební formace PÁTÍ NA SVĚTĚ, jejíž členy jsou Ivan Palacký – Markéta Lisá – Petr Fučík – Tomáš Doležal.
>> Pátí na světě jsou nová, povědomá, brněnská kapela, která hraje fundamentální písně o lásce, radosti z maličkostí, nezadatelném právu na negativní emoce, přiznání k všeobecnosti. Něco, co znáte, aniž byste slyšeli, nejsme první. Zabalená zkušenost, univerzální originál. Členy kapely jsou Tomáš Doležal – midikontroler, Petr Fučík – elektrické bicí, Markéta Lisá – midikontroler, mickeymousing, pc, Ivan Palacký – kytara, zpěv
Vstup: zdarma
>>> Tony Conrad: Completely in the Present (USA, 2016, 102min)
>> Tyler Hubby
Tony Conrad (1940-2016) – mezioborový umělec patřil mezi největší osobnosti experimentální hudby, filmu, performance a videa druhé poloviny 20. století. Conrad vystudoval matematiku na Harvardu a hudbu v Berkeley, počátkem šedesátých let se v New Yorku setkal s Johnem Cagem, byl ovlivněn hudbou a myšlenkami Stockhausena a setkal se s členy skupiny Fluxus. Hrál na kytaru ve skupině Primitives, z níž vznikla kapela Velvet Underground. S La Monte Youngem, Marian Zazeelou, Johnem Calem a Angusem MacLisem založil skupinu Dream Syndicate, nebo Theatre Of Eternal Music – jeden z mnoha důsledných pokusů o radikální revizi evropské hudby a umění vůbec. Je čelným představitelem amerického strukturálního filmu (Flicker Film) a jedním z pionýrů ve využití počítačů v umění. Společně s Woodym a Steinou Vasulkou, Paulem Sharitzem, Hollisem Framptonem a Peterem Weiblem v 70. letech začal působit v Buffalo University na katedře, kde se tito umělci věnovali experimentálnímu filmu, videoartu a umění nových médií.
> TRAILER
Představení a křest výročního 50. ročníku časopisu Architektúra & urbanizmus, vydávaného Ústavem stavebnictví a architektury Slovenské akademie věd. Zimní číslo roku 2016 věnované teoretické reflexi architektury a textů o architektuře publikovaných v uplynulém století v československých periodikách uvede šéfredaktorka Henrieta Moravčíková a předseda redakční rady Matúš Dulla.
>> Henrieta Moravčíková přiblíží formu, obsah a průběh diskuse o soudobé architektuře na stránkách časopisu v posledním půlstoletí. Na pozadí základnéí uměnovědné kategorizace textů na historiografické, teoretické a kritické, představí hlavní témata dobové architektonické diskuse. Ukáže, jak se zájem o bilancující historiografické texty, který charakterizoval psaní o soudobé architektuře v sedmdesátých letech, postupně měnil na preferenci kritických textů tematizujících změnu architektonického paradigmatu a konfrontaci modernistických a postmoderních stanovišť. Zaměří se přitom zejména na období sedmdesátých až devadesátých let a na tu linii reflexe soudobé architektury, která přímo reagovala na změnu architektonického paradigmatu a měla polarizující ráz.
>> Matúš Dulla uvede témata, kterým se věnovaly příspěvky publikované v časopise Architektúra & urbanizmus v průběhu jeho půlstoleté existence. Vyzdvihne přínos zakladatelských osobností (Emanuel Hruška, Tibor Zalčík a Richard Kittler), představí programové koncepce a zvlášť nejvýraznější přelom v historii časopisu – začátek 90. let. Prostřednictvím statistické analýzy opíše frekvenci výskytu hlavních tematických oblastí, konjunkturu některých témat, podíl domácích a zahraničních autorů, nárůst počtu žen-autorek, anebo zastoupeni světově známých autorů mezi přispívateli. Přiblíží podíl vícerých vědných disciplín na formování profilu časopisu. Závěrem představí současné směrování, zaměření na nedávnu historii architektury a dosah na středoevropský architektonický prostor.
Další ze série pravidelných přednášek politologa Marka Čejky na současná témata spojená s Blízkým východem.
Hostem večera bude Břetislav Tureček, jeden z našich nejzkušenějších novinářů a znalců Blízkého východu, se kterým budeme diskutovat na téma současné situace v regionu, kterou velmi komplexně podchytil ve své poslední knize “Blízký východ nad propastí”.
***
Břetislav Tureček v současné době vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha. Dříve působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, byl redaktorem deníku Právo a v současnosti je také spolupracovníkem Lidových novin a webu Česká pozice. Na Blízký východ cestuje už téměř tři desetiletí, přičemž jeho hlavní specializací a zároveň i nejoblíbenější oblastí je Írán a okolí.
Publikované knihy B. Turečka: 2007 – „Světla a stíny islámu – Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel“; 2011 – „Nesvatá válka o Svatou zemi – Málo známá zákoutí nelítostného boje mezi Židy a Araby“. V roce 2012 získala cenu E. E. Kische; 2013 – „Labyrintem Íránu – Cesta do nitra jaderné říše a k pramenům jejího vzdoru“’; 2016 – „Blízký východ nad propastí – Cesta od orientálních diktatur ke svobodě a zase zpátky“
***
Marek Čejka vystudoval právo a politologii. Mnohokrát navštívil Blízký východ a v letech 2001-2002 absolvoval stáž na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v roce 2014 zkoumal americký judaismus a islám na Hartford Seminary v Connecticutu. V současnosti působí mj. na Vojenském historickém ústavu a přednáší na několika vysokých školách. Je autorem řady článků a několika knih: Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009), Izrael a Palestina (2005), Encyklopedie blízkovýchodního terorismu (2007), Dějiny moderního Izraele (2011) a je spoluautorem knihy Rabíni naší doby (2010, s Romanem Kořanem, vyšlo též nakladatelství v Routledge).
Provozuje blog blizky-vychod.blogspot.com
“Pokud se někdy zabiju, bude to klasické seppuku, které bude mít vyšší smysl.” Třetí část monodramatického triptychu DIY v podání experimentálního divadla D’Epog.
Klasické činoherní monodrama volně inspirováno životem, dílem a heroickou smrtí držitele Nobelovy ceny za literaturu Yukio Mishimy. Fraška ze starého Japonska o třech dějstvích, která otevírá otázku vypořádávání se s vlastním selháním a zabývá se tématem fanatismu a pocitu nadřazenosti jedné lidské bytosti nad jinou. Vstup 80 Kč studenti / 180 Kč dospělí.
D´EPOG je platformou pro současnou experimentální inscenační tvorbu. Činnost divadla má laboratorní charakter. Tvorba divadla D´EPOG žánrově lavíruje na pomezí činoherního a pohybového divadla, performance a multimédií. Vedle inscenační činnosti má v tvorbě divadla významnou pozici výzkum herecké expresivity.
V rámci pravidelné poslechovky terénních nahrávek představí kolektiv autorů pod vedením Filipa Johánka (Skupina) své kolaborativní dílo Kdo jsme.
V rámci předmětu IM 142 Metody studia audiokultur: teorie a praxe při Teorii interaktivních médií na FF MU, které vedl Filip Johánek v podzimním semestru 2016, bylo vytvořeno studentské kolaborativní dílo na pomezí field recordings, rozhlasového featuru a zvukové intervence.
Sami studující si ve spolupráci s vyučujícím vybrali náplň a metodu realizace kolaborativního dokumentačního a uměleckého díla. V průběhu semestru byly nejprve sesbírány terénní nahrávky z Janáčkova náměstí, poté na klavír umístěný v budově “N” FF MU zahrán a zaznamenán improvizovaný shluk tónů.
S těmito dvěma zvukovými pásmy se pracovalo v následné zvukové intervenci, kdy skrze soundsystem, umístěný před vchodem do budovy “N”, bylo reprodukováno 24 minut klavírní improvizace a ve stejné době a délce byl ve vybrané učebně při běžné výuce umístěn do klavíru reproduktor, ze kterého hrály terénní nahrávky z Janáčkova náměstí.
Obě intervence byly zaznamenány. Představují základní zvukovou linii kolaborativního zvukového dokumentu s tématem a názvem Kdo jsme. V rámci něho každý studující nahrál/a (či poskytl/a starší záznam ze svého archivu) minutovou zvukovou stopu na téma Kdo jsme – tedy studujíci měli za úkol pokusit se sami sebe reprezentovat minutou zvukové stopy, obsahově nebyli omezení, pouze časovým limitem jedné minuty.
Zvukové dílo tedy tvoří 3 samostatně i společně fungující čtyřiadvacetiminutové zvukové stopy dokumentující a zároveň představující čtyřměsíční kolaborativní tvorbu zvukového díla. Celé dílo je tedy modulární z hlediska šíře zvukového proudu, pokaždé však trvá 24 minut.
***
Akci pořádá PRAHA spolu s uměleckým kolektivem Skupina, který se zaměřuje na vydávání terénních nahrávek, jejich estetizaci a legitimizaci s odkazem k akustické ekologii.
První samostatná publikace věnovaná Růženě Žertové (*1932) shrnuje životní i profesní dráhu vynikající a zároveň dlouho opomíjené autorky a představuje ji jako architektku, designérku i výtvarnici. Křest knihy se uskuteční za přispění krátkých přednášek Petra Klímy, který je zároveň editorem knihy, Martiny Mertové, Šárky Svobodové a Jaroslava Sedláka o tvorbě Růženy Žertové, Petra Žerta a Igora Svobody. Program pak zakončí volná diskuse s Růženou Žertovou. Během večera bude možné publikaci na místě zakoupit.
Publikace volně navazuje na výstavu Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice, která se konala na podzim 2013 v Muzeu města Brna. Základními stavebními kameny publikace jsou studie autorů, kteří se dlouhodobě věnují různým oblastem díla Růženy Žertové – Petra Klímy, Petry Gajdové, Dariny Zavadilové a Adama Štěcha. Ačkoliv byla Žertová řadu let známa téměř výhradně jako autorka vynikajících návrhů obchodních domů ze 60. a 70. let minulého století, pozoruhodná je i její pozdější tvorba, která se obrací k rodinnému bydlení. Růžena Žertová se od 60. let věnovala také návrhům interiérů a nábytku; v 70. a 80. letech si značnou oblibu získala její hliníková svítidla. Zkušenosti se zpracováváním kovu i tkanin a nadšení pro technologické experimenty Žertová od 80. let uplatňovala při návrzích šperků a módních doplňků. Těmto pěti základním okruhům jejího díla odpovídá v knize stejný počet samostatných kapitol.
Součástí publikace, uvedené předmluvou Ivana Rullera, jsou však i tři stati, jejichž témata přesahují tvorbu samotné Žertové, zároveň však postihují širší rámec jejího profesního působení. „Dva tyto texty jsou věnovány architektům, kteří zásadně ovlivnili život i dílo autorky – bratrovi Petru Žertovi a životnímu partnerovi Igoru Svobodovi,“ uvádí editor knihy Petr Klíma. Autory těchto kapitol jsou Martina Mertová a Šárka Svobodová s Jaroslavem Sedlákem. Třetím z textů je komentovaný soupis děl českých a slovenských architektek, publikovaných v letech 1946–1989 v časopise Architektura ČS(S)R. Podrobný přehled s více než 500 jmény zpracovali Michaela Janečková, Barbora Šimonová, Petr Klíma, Jana Pavlová a Anna Šubrtová. „V knize nechybí ani rozhovor, který s Růženou Žertovou vedl Petr Pelčák, stručný životopisný přehled a soupis architektčina díla,“ dodává Petr Klíma. Publikaci graficky zpracovali Matěj Činčera a Jan Kloss, autorem většiny současných fotografií je Petr Jehlík.
Představení a interpretace díla Růženy Žertové doplňují dosavadní mapování tuzemské architektonické, designérské a umělecko-řemeslné tvorby druhé poloviny 20. století – tvorby, která v případě architektky vznikala mimo hlavní město, ale podstatně ovlivňovala podobu soudobé domácí scény. Význam projektu tkví také v jeho záběru – prezentace Růženy Žertové coby všestranné tvůrčí osobnosti naznačuje podmínky a souvislosti navrhování v oblasti architektury a příbuzných disciplín v tehdejším Československu.
***
Petr Klíma (*1981) se tvorbou Růženy Žertové zabýval již jako editor a spoluautor knihy KOTVY MÁJE. České obchodní domy 1965–1975 a autor stejnojmenné výstavy, která se představila na několika místech v ČR, Německu a Polsku. V rámci doktorského studia na UMPRUM se věnuje architektuře československých velvyslanectví a zastupitelských úřadů z období 1948–1989. Od roku 2010 byl činný na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU a posléze i v týmu Plzně 2015. Projekty spjaté s architekturou a veřejným prostorem – aktuálně zejména Plzeňský architektonický manuál (PAM) – nyní rozvíjí ve spolku Pěstuj prostor.